Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Okohybné svaly (lat. musculi bulbi) je souhrnné označení pro šest svalů (na každém oku; celkem tedy 12 svalů pro obě oči), které se upínají zevně na oční bulvu a pohybují okem v jeho jamce. Konkrétně to jsou: dolní přímý sval (musculus rectus inferior bulbi), dolní šikmý sval (musculus obliquus inferior bulbi), horní přímý sval (musculus rectus superior bulbi), horní šikmý sval (musculus obliquus superior bulbi), vnitřní přímý sval (musculus rectus medialis bulbi), zevní přímý sval (musculus rectus lateralis bulbi). Obrázek: Okohybné svaly a některé další anatomické struktury v okolí pravého oka. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také okohybný nerv.

Okohybný nerv (lat. nervus oculomotorius) neboli III. hlavový nerv je jeden z hlavových nervů. Stejně jako všechny ostatní hlavové nervy se vyskytuje v páru. Okohybný nerv je smíšený nerv, tzn. přenáší signály oběma směry (dovnitř i ven z centrálního nervového systému). Okohybný nerv zajišťuje nejen pohyby očí, ale také zužování zornice a akomodaci oka. Viz také hlavové nervy, okohybné svaly.

Svalové napětí je jiný název pro svalový tonus.

Svalový systém je orgánový systém, který umožňuje pohyb, udržuje rovnováhu, tvoří teplo. Viz také svalová tkáň, orgánový systém.

Zánět srdečního svalu neboli myokarditida se často projevuje jen mírnými nebo velmi obecnými příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy. Myokarditida může mít celou řadu příčin. Léčba se pak odvíjí od zjištěné příčiny onemocnění. Viz také zánět, srdeční svalová tkáň, myokard.

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.

Onemocnění srdečního svalu bývají často zákeřná. V mnoha případech zůstávají po dlouhou dobu bez povšimnutí; pak se ale postupně začnou projevovat příznaky srdečního selhání nebo arytmie, jejichž závažnost se stále prohlubuje. V nejhorším případě mohou vést až k život ohrožujícím stavům a následkům, jako je náhlá srdeční smrt. Dle příčiny se rozlišuje mezi zánětlivými formami (tzv. myokarditida) a nezánětlivými formami (kardiomyopatie).

Svalové dystrofie (angl. muscular dystrophies) představují poměrně různorodou skupinu vzácných dědičných onemocnění, která způsobují postupnou svalovou slabost a degradaci kosterních svalů v průběhu času. Tyto poruchy se liší tím, které svaly jsou primárně postiženy, jaká je míra svalové slabosti, jak rychle se zhoršují a kdy začínají příznaky. Některé typy svalových dystrofií jsou spojeny rovněž s potížemi v jiných částech těla. Člověk, kterému byla diagnostikována svalová dystrofie, je označován jako muskulární dystrofik. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz svalová dystrofie.

Zánět svalů neboli myozitida může vzniknout idiopaticky, následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, svalová tkáň.

Svalová kontrakce je aktivace míst, která ve svalových buňkách vytvářejí napětí. Svalová kontrakce nemusí vždy znamenat zkrácení svalu, protože svalové napětí může vznikat i beze změny délky svalu – například při držení těžké knihy nebo činky ve stejné poloze. Po ukončení svalové kontrakce následuje svalová relaxace, což je návrat svalových buněk do stavu s nízkým napětím.